pondělí 21. listopadu 2011

taková složitá alchymie

zlomky zlomky zlomky
sem z tý školy nějaká děsně vygumovaná
nenávidim když mi někdo bere kamarádky
nenávidim když někdo zná mojí oblíbenou kapelu/seriál/film/knížku/cokoliv a najednou je to i jeho oblíbená věc
je mi uplně fuk jak moc sobecky to zní, ale to je moje vlastnictví! moje kámošky, moje hudba
jednou se z toho zhroutim asi 
fotila sem autíčka ale nešlo mi to
bylo blbý světlo takový tmavý už
nemohla sem spát, vadí mi to 
cejtim se tak nějak jako bych pukala (ale furt nevim jakej to je pocit) 



všechno je jinak

2 komentáře:

  1. znám to. nesnášim když mi někdo bere můj 'styl', chce ode mně posílat písničky nebo si píše s mýma kámoškama a děsně si s nima rozumí. nó, tak jsem sobecká.. ale já nechci bejt jako ostatní. chci bejt jiná. proto nechci aby mě kdokoliv napodoboval. u Viki mi to nevadí, ale u ostatních lidí jo.
    právě proto posloucham drum, mám blog (jo, většina lidí, co znam, ani neví, co to blog je:D) a podobně. ,))

    božee, já dneska vstávala až v půl dvanáctý!!:D tak jako dobrý, no:D
    já jsem spíš pro všechny ta, která je jenom otravná a pořád má něco proti:/
    jinak, hezký fotky))

    OdpovědětVymazat
  2. ano. taky souhlasím. nesnáším to. zavřela bych ty lidi do mikrovlnky.

    OdpovědětVymazat